Klasická forma galaktosémie je způsobena poruchou aktivity galaktóza-1-P-uridyltransferázy (GALT). V GALT genu na 9. chromozomu již bylo nalezeno více než 160 mutací. Výskyt galaktosémie v populaci se odhaduje na 1: 40 000 - 60 000 živě narozených dětí a dědičnost onemocnění je autosomálně recesivní (rodiče jsou zdraví přenašeči). Při současné porodnosti v České republice 100 000 dětí to znamená cca 2 nové případy za rok. V organismu nemocných dětí se hromadí galaktóza-1-P, která se dále metabolizuje alternativní cestou na galaktitol, který je detekovatelný v moči. Galaktitol a galaktóza-1-P působí toxicky zejména na játra, mozek, ledviny a oční čočky.
Klinické příznaky galaktosémie u donošených novorozenců obvykle začínají mezi 4.-9.dnem života zvracením, odmítáním pití, hepatomegalií, progredujícím ikterem, letargií nebo křečemi připomínající akutní septický stav s jaterním a ledvinným selháním. Laboratorně zjišťujeme hepatopatii, koagulopatii a hypoglykémii. U nemocných dětí se může rozvinout edém mozku. Častá je oboustranná katarakta. U předčasně narozených novorozenců, kteří jsou na totální parenterální výživě, se onemocnění manifestuje až po převedení na mléčnou výživu. Další průběh onemocnění je dietní léčbou dobře ovlivnitelný, ale dlouhodobá prognóza postižených dětí nemusí být vždy příznivá, a to i s ohledem na postižení dítěte již transplacentárním přenosem galaktózy v průběhu těhotenství a pro možnost přeměny glukózy na galaktózu v organismu samotném („self-intoxication“). A tak i u dětí s dobrou dietní kompenzací často pozorujeme poruchu vývoje řeči, mírnou až středně těžkou poruchu mentálního vývoje, zhoršenou orientaci v prostoru a u postižených dívek v dospívání rovněž rozvojem hepergonadotrofního hypogonadismu (periferní ovariální selhání).
Diagnóza galaktosémie je založena na průkazu zvýšené koncentrace galaktitolu v moči a galaktózy-1-P v erytrocytech, ale je nutno ji vždy potvrdit na enzymatické a molekulárně genetické úrovni. Novorozenecký screening galaktosémie, který je dostupný v některých zemích (ideálně přímým měřením aktivity GALT nebo měřením koncentrace galaktózy), se v České republice neprovádí. Na druhou stranu, užitečnost novorozeneckého screeningu je otazná, protože akutní zhoršení stavu a projevy onemocnění se u některých novorozenců mohou projevit ještě před výsledkem screeningového vyšetření. Po transfúzi erytrocytární masy mohou být v novorozeneckém screeningu pozorovány falešně negativní nálezy.
U novorozenců, u kterých bylo vysloveno podezření na galaktosémii, musí být okamžitě vysazena mléčná výživa. Pokud je diagnóza potvrzena, je nutná celoživotní bezlaktózová a nízkogalaktózová dietoterapie. Bezmléčná strava ještě sama o sobě neznamená dietu bez galaktózy, protože galaktóza je v určitém množství přítomna i v celé řadě nemléčných potravin. Určité množství galaktózy je přítomno ve všech druzích ovoce a v některých obilovinách, zelenině (například kapusta, květák, řepa, růžičková kapusta, zelí, rajčata) a luštěninách (hrách, sója, fazole, čočka apod.). U pacientů je nutno vyloučit z jídelníčku kakao, čokoládu, smetanové zmrzliny, mandle, ořechy, skořici. Naopak v rýži, bramborech, v drůbežím a rybím mase je obsah galaktózy zcela zanedbatelný nebo nulový. Je zapotřebí kontrolovat i předepisované léky a vitamínové tablety, protože laktóza či galaktóza může být součástí některých lékových forem (dražé, sirupy apod.). Bohužel úplné vyloučení galaktózy ve výživě nelze dosáhnout. Navíc dosud není známo, nakolik je malé množství galaktózy ve výživě dítěte s galaktosémií nutné nebo naopak škodlivé pro jeho vývoj.
MUDr. Tomáš Honzík, Ph.D.
Vedoucí lékař
Metabolická jednotka KDDL 1.LF UK a VFN
Ke Karlovu 2
128 08 Praha 2