Nacházíte se: Titulní stránka » Metabolické nemoci

METABOLICKÉ NEMOCI

Co jsou to dědičné metabolické poruchy?

Každý člověk k tomu, aby mohl žít, musí mít svůj vlastní metabolismus. Metabolismus člověka spočívá velmi zjednodušeně v tom, že bílkoviny, přijaté do našeho těla potravou, se musí v našem těle nejprve rozštěpit na jejich nejmenší součásti - aminokyseliny, které se potom musí vstřebat, a následně spolu s aminokyselinami, které si náš organismus dokáže vyrobit sám, zase poskládat a přeskládat tak, aby vytvořily v našem organismu bílkoviny tělu vlastní. Nepotřebné aminokyseliny a jiné molekuly, které náš organismus již nepotřebuje, je zase nutno v rámci metabolismu rozštěpit na co nejmenší součásti, aby mohly být z těla vyloučeny.

Aby toto vše fungovalo musí být ve hře spousta speciálních bílkovin, které umožní aby tyto procesy mohly proběhnout, a spousta bílkovin (enzymů, transportních a regulačních proteinů a receptorů), které tyto procesy řídí.

Na každém kroku těchto složitých metabolických cest se může objevit porucha. A tato porucha, pokud je vrozená, se nazývá dědičnou metabolickou poruchou (zkráceně DMP). Tato porucha metabolických cest má poté velmi zjednodušeně tři dopady:

  • Nepřítomnost molekuly bílkoviny, enzymu nebo jiné látky v organismu, které se pak nedostává,
  • Hromadění (akumulaci) molekul bílkoviny, enzymu nebo jiných látek v organismu, které nejsou správným způsobem odbourány a vyloučeny,
  • Vznik látek (bílkovin, enzymů nebo jiných látek), které do organismu nepatří, a způsobují jeho akutní nebo pozvolnou otravu (toxikaci).

U některých DMP se ale bohužel často jedná o kombinaci dvou nebo tří těchto dopadů.

Většina metabolických poruch má autosomálně recesivní dědičnost (je přenášena autosomálně recesivně), což prakticky znamená to, že dvěma zdravým rodičům se narodí nemocné dítě, a to různého pohlaví (není preference pohlaví). Rodiče jsou zdraví přenašeči a mají tak, aniž by to věděli, 50% šanci narození dítěte, které bude také přenašeč, 25% šanci narození zcela zdravého dítěte (ani nepřenášející toto onemocnění) a 25% šanci narození dítěte nemocného. Velmi zjednodušeně si je pak možno představit, že zdravé dítě má aktivitu např. jednoho z enzymů 100%, rodiče nebo dítě přenašeč mají 50% aktivitu daného enzymu, zabezpečující ještě jeho dostatečnou funkci, a dítě nemocné má 0% aktivitu daného enzymu. Úplně jinou genetiku (mnohem složitější) mají poruchy mitochondriálního energetického metabolismu.

O tom, co jsou dědičné metabolické poruchy, jakým způsobem se diagnostikují a následně léčí se dozvíte např. z výkladu doc. MUDr. Viktora Kožicha, který zazněl dne 5.12.2007 na Českém rozhlase Leonardo v pořadu Vstupte nebo z výkladu MUDr. Sylvie Šťastné, který zazněl na téže stanici dne 3.5.2011 v pořadu Ženšen. Dalším zdrojem informací mohou být knihy věnované dané problematice, které naleznete na http://www.nspku.cz/odkazy/literatura.html. Pro další podrobnější úvod do problematiky dědičných metabolických poruch klikněte zde...

Přehled dědičných metabolických poruch

V současné době rozeznáváme více než 850 metabolických poruch a onemocnění, z nichž léčitelných nebo ovlivnitelných dietou je přibližně 100.

O těchto poruchách již dávno neplatí, že jsou tak vzácné, že většina praktických lékařů pro děti a dorost se s nimi nesetká. Při současné porodnosti v České republice (více než 110 000 dětí za rok 2007) odhadujeme, že se každým rokem narodí kolem 1 000 dětí s DMP.

Každá DMP je různě těžká, má různou prognózu, a může se může projevit (manifestovat) nebo diagnostikovat v jiném věku.

V Národním sdružení PKU a jiných DMP se sdružují pacienti s metabolickými poruchami, pro které je typické dodržování speciální nízkobílkovinné nebo bezlaktózové diety.

Jedná se o tyto poruchy, ke kterým je přiložena jejich krátká charakteristika:

Všechny tyto nemoci je možno považovat za vzácné nemoci, tak jak je definuje příslušná legislativa EU, tedy za nemoci, u kterých je výskyt v populaci menší než 1:2 000. Blíže se o problematice vzácných nemocí dozvíte na serveru http://www.vzacnenemoci.cz/ nebo na http://vzacna-onemocneni.cz/vzacna-onemocneni/co-je-vzacne-onemocneni.html.

Pro zkvalitnění péče o pacienty s těmito nemocemi a pro společnou činnost organizací pacientů se vzácnými nemocemi vznikla v roce 2011 Česká asociace pro vzácná onemocnění (ČAVO), jejímž posláním je sdružovat organizace pacientů se vzácnými onemocněními i jednotlivé pacienty, zastupovat jejich zájmy a posilovat povědomí o specifické problematice vzácných nemocech mezi odborníky ve zdravotnictví, představiteli státních i mezinárodních institucí i veřejnosti. Bližší informace o aktivitách ČAVO naleznete na webových stránkách http://vzacna-onemocneni.cz/.

Léčba dědičných metabolických poruch

DMP není možné v současné době léčit léky a jedinou možností jejich léčby je přísná nízkobílkovinná dieta se sníženým obsahem přirozených bílkovin nebo aminokyselin. Omezení příjmu bílkovin nebo aminokyselin v přirozené potravě je individuální a je založeno na míře tolerance pacienta ke konkrétní aminokyselině. Podle věku a výživových potřeb každého pacienta musí být celková potřeba bílkovin doplňována a nahrazována umělou směsí esenciálních aminokyselin (preparátů) bez příslušné aminokyseliny. Pro přehled těchto preparátů klikněte zde...

U některých DMP se ještě k dietní léčbě přidává léčba prostřednictvím léčivých přípravků pro vzácná onemocnění (tzv.orphans - drugs). Například u homocystinurie je to léčba betainem (přípravek Cystadane) nebo u tyrosinémie (typ I) je to léčba nitisinonem (přípravek Orfadin). Léčba DMP není bohužel levnou záležitostí (např. roční náklady na léčbu jednoho pacienta s fenylketonurií jsou více než 250 tisíc Kč a pro pacienta s tyrosinémií (typ I) více než jeden milion Kč), ale v současné době je tato léčba plně hrazena z veřejného zdravotního pojištění.

Vzhledem k obtížnosti stanovení správné léčby a k vysokým nákladům na léčbu pacientů s DMP je prováděna jejich léčba v ČR ve 3 specializovaných centrech, která jsou umístěna ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze, ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady a ve Fakultní nemocnici Brno. Pro kontakty na tato centra klikněte zde...

U fenylketonurie se provádí od roku 1975 celorepublikový novorozenecký screening, který je od 1.10.2009 nově rozšířen o dalších 9 dědičných metabolických poruch (leucinóza MSUD, deficit MCAD, deficit LCHAD, deficit VLCAD, deficit CPT I, deficit CPT II, deficit CACT, glutarová acidurie typ I a izovalerová acidurie IVA). Tento screening se provádí ze suché krevní kapky, odebrané z patičky novorozence mezi 48. a 72. hodinou jeho života. Většinou se tento screening provádí ještě v porodnici, ale odběr kapičky na tento screening lze provést i u pediatra. Kapka z patičky novorozence se nanese na speciální screeningovou kartičku, která se potom odešle na testování do speciální laboratoře (u DMP jsou od 1.10.2009 tyto laboratoře ve VFN Praha a ve FN Olomouc). V případě, že testy vyjdou hraniční nebo pozitivní, jsou rodiče ihned informováni (většinou telefonicky) a pozváni do metabolického centra, kde si s lékařem dohodnou další postup.

Bližší informace o historii a současnosti novorozeneckém screeningu v ČR naleznete zde.